Bludné balvany ve Slezsku a na severu Moravy nejsou vzácností. Nacházejí se zde podél celé hranice, na niž dosahoval pevninský ledovec. Naposledy tomu tak bylo v předposlední době ledové (před 250 000 lety), poslední doba ledová již ledovcem naše území nezasáhla. Podle odborníků není otázkou, zda nastane nová doba ledová, nýbrž kdy se tak stane. Optimisté hovoří o 200 až 300 letech.
Rozšíření bludných balvanů, které jsou tvořeny horninami skandinávského původu, má svůj význam pro studium procesů souvisejících s postupem kontinentálního ledovce. Samotné bludné balvany, nacházené na polích, v pískovnách a v korytech řek nebo při stavební činnnosti, se po staletí používaly jako stavební materiál a za tím účelem se roztloukaly. Od konce 19. století se velké bludné balvany zpravidla uchovávají. Takových míst, kde se s nimi lze setkat - v parcích, na náměstích či před významnými budovami - jsou jistě stovky. Ve volné krajině jsou velké bludné balvany ještě k vidění na západ od Opavy, avšak na Ostravsku, kde je hustá zástavba a dlouholetá průmyslová činnost, již tomu tak není.
Ještě před 52 lety se o výskytu bludných balvanů na polích, v lesích a v řečištích zmiňoval Jindřich Vodička ve svém článku Bludné balvany na Ostravsku a jejich ochrana (Ochrana přírody č. 9/1954). Jen ve Frýdku-Místku a nejbližším okolí se tehdy prý bludné balvany hojně nalézaly v Místeckém lese, na polích v Kunčičkách u Bašky a pod Štandlem (výrazný vrch na okraji Místku).
Vzhledem k těmto zajímavým informacím o volném výskytu bludných balvanů (tedy mimo desítky kamenů ve frýdecko-místeckých parcích, u zámku, vedle kina Petra Bezruče, před kinem Vlast a jinde) na území města a v jeho nejbližším okolí před více než 50 lety rozhodla se skupina nadšenců navštívit místa jmenovaná autorem článku z roku 1954.
Více čtěte zde : http://neviditelnypes.zpravy.cz